Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení distribuce trusu prasete divokého v lesním prostředí jako podkladu k odhadu jeho početnosti
Drimaj, Jakub
V modelové lokalitě u Jihlavy, tvořené dvěma lesními honitbami, byl zrealizován průzkum distribuce trusu prasete divokého (Sus scrofa L.) za účelem ověření platnosti a zdokonalení trusových metod sčítání divokých prasat v lesním prostředí. Počítání trusu bylo prováděno po sejití sněhové pokrývky (před začátkem růstu vegetace) na rovnoměrně rozložených liniích (pruhových transektech), vytyčených pomocí geoinformačního systému, s pomocí GPS přístrojů. Každá hromádka trusu byla zeměpisně zaměřena (GPS souřadnicemi) a obsáhlá databáze 3 442 hromádek dále analyzována nad digitalizovanými mapovými podklady Lesů ČR, s. p. (LHP). Průměrná denzita trusu v lese byla 143,4 hromádek.ha-1 a odhadnutá velikost populace 19 jedinců.km-2.
Sezónní migrace a zdravotní stav jelena lesního (Cervus elaphus) v Krkonošském národním parku
Lamka, Jiří
Cílem úkolu bylo především označení dostatečného množství jelení zvěře pro získání využitelného množství dat, zjištění zdravotního stavu označených jedinců, z čehož je možné posoudit zdravotní stav dané populace v celé oblasti a ve spolupráci se Správou KRNAP, po dodání dostatečných dat (záznamy pozorování označených jedinců, záznamy ulovených označených jedinců) vyhodnotit prostorovou aktivitu a migraci jelení zvěře v oblasti Krkonošského národního parku.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky a výsledků zjišťování.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
Zpracování návrhu metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Sloup, Miroslav
Výsledkem projektu je metoda objektivního a nezávislého zjišťování vlivu zvěře na stav ekosystému v takovém rozsahu, aby dávalo využitelné výsledky pro určitou oblast. Jde o zjištění míry poškození (okus a loupání) stromového inventáře zvěří v určitém časovém odstupu (3 -5 let), kdy je výsledkem doporučení (rozhodnutí) o případné potřebě změny v dosavadní výši lovu.
Verifikace návrhu metodiky ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Vyslyšel, Kamil
Zpracování návrhu metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovování výše lovu na základě stavu ekosystému. Cílem bylo poskytnout odborný podklad pro úpravu vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření.
Expertní a znalecká oponentní činnost k dílu Zpracování návrhu metodiky a realizace pilotního projektu ke stanovení výše lovu na základě stavu ekosystému (NLP II)
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Zatloukal, Vladimír
Metodika stanovení indikátorů poškození lesů zvěří, stanovení kritérií, vymezení tříd poškození, kategorií diferenciace naléhavosti redukce stavů zvěře lovem a vymezení zájmových regionů (plánovacích oblastí) dává předpoklady pro racionální plánování odlovu spárkaté zvěře na základě objektivně zjištěných vstupních dat. Aplikace tohoto postupu je jednou ze základních podmínek pro usměrnění dlouhodobě narůstajícího přemnožení spárkaté zvěře. Pilotní ověření metodiky v podmínkách Karlovarské vrchoviny (Slavkovského lesa) prokázalo funkčnost navržené metodiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.